Jak se cítí člověk s rozjetým ekzémem
Kůže je největší orgán těla. A nejviditelnější, v tom se asi shodneme.
Jak se cítí člověk, který trpí akutní formou ekzému?
To záleží podle projevů.
Podle mě je nejhorší svědění.
Na to nic nemá. Od rána do večera a od večera do rána, pořád někde něco svědí a Vy se ošíváte. Povětšinou tak poznáte i atopika v klidu. Mluví k Vám a sem tam si někde něco musí poškrábat, při zamyšlení nebo nervozitě škrábe vytrvale. Je to samozřejmě i o zvyku. Někteří doktoři označují svědění za podtyp bolesti. Představte si, že se prostě musíte na nějakém místě poškrabat. Tak to uděláte a je to. Ne tak atopik. Ten se musí poškrábat na jednom místě. Ale pak na dalším. Pokud je to zlé, tak je to jako tisíc píchanců od komára a atopik jede a jede. Pokud má kůži v dobrém stavu, pravděpodobně se kůže jen lehce podráždí. Pokud ta kůže už v tak dobrém stavu není, hrozí poranění.
Z nich je pro mě nejhorší plošné otevření kůže - mokvání.
Co s mokváním, když se natolik rozškrabete, že se objeví. Obvaz? Přilepí se. Bavlněné oblečení? Také. Mazat? Nebude to na tom držet a přilepí se to. Pak to budete strhávat. Tak snad jedině sušit. Řepíkem, černým čajem, Tanno Hermalem, to záleží. Hypermangan to desinfikuje. Ale hojení trvá a člověka to pořád svádí k opětovnému škrábání. Jsou místa (u mě klouby, prý to dělají hodně těžké kovy), kde se to špatně hojí. Tedy jde o podkolenní a loketní jamky. Já říkám, že ještě víčka. Protože při vědomí je máte povětšinou otevřená a pořád jimi hýbete :-) - podpaží a oblast prsou je asi taky kapitola sama pro sebe. Opravdu tedy asi vysušit a nemazat ničím mastným, lépe nechat větrat. Nechat větrat víčka :-)
Samostatnou kapitolou, pokud člověk má a chce mít vlasy, je mokvání uší... Jsou problémy, které nelze zvládnout asi žádnou mastí, zde pomůže jen dieta. Minimálně to zlepší. Ale žije se s tím hrozně.
Mezi další poranění, která si škrábáním způsobíte, jsou škrábance. Ty pálí.
Některé pálí úlevně. Některé jako oheň. Některé mokvají a pálí a cítíte je i bez pohybu. Některé hoří a musíte je ovázat čímkoli, abyste se mohli vyspat, tedy uložit ke spánku, protože stejně asi spát nebudete. Některé jsou velké jako rány žiletkou či od škrábance od kočky. Nejhorší bylo, co se mi několikrát stalo - nesedla mi zinkovka nebo Sudocrem zrovna a seškrábala jsem ho ze sebe. Myslela jsem si, že najdu úlevu ve vaně s hypermanganem, ale přišlo další kolo. Seškrábala jsem tedy vrchní vrstvu - krém, poté podráždila tenkou kůži pod mastí a poté ve vaně seškrábala další vrstvu kůže. To už skutečně pálil každý pohyb a já šla spát ve velkých bolestech nemohouc se pohnout. Nevím, jak pálí a bolí bičování, ale představovala bych si to asi tak. A ráno byly rány zatáhlé, ale zase nastupovalo svědění... Dokolečka dokola.
Některé rány jsou tak hluboké, že krvácejí.
Z mých zkušeností však tyto tolik nebolí, většinou se jedná o malé plochy, nejhorší jsou asi mokvající rány a drápance. To, že z rány teče krev, ve většině případů opravdu nepůsobí takovou bolest jako plošné porušení kůže. Bohužel někdy takové rány i přinášejí úlevu. Záleží asi na umístění...
Jak se tedy cítí člověk, pokud u něj došlo k velkému zhoršení.
Ráno se probudí nevyspalý, zjišťuje, jaký je stav kůže, kde všude se poškrabal, jak vypadá povlečení, kde je vysavač a co se bude vyklepávat z okna. Pokud žije s partnerem, povětšinou utíká rychle do sprchy, kde při kombinaci s alergickou rýmou otvírá oči, myje si vlasy šamponem, který nepálí do prasklin, a opatrně tělo vlažnou vodou, neboť nemůže mýt se vodou velmi horkou, když už, tak jen po krátkou dobu. Omyje se speciální kosmetikou pro atopiky, která mu zrovna dělá dobře, nesmí pálit, to je základ. Neexistuje, aby si kupoval kosmetiku podle reklamy, podle vůně nebo že se mu zrovna líbí. Pokud nějaká kosmetika "sedne", je to po dlouhém zkoušení, může vyhovovat však jen na chvíli, pak atopik může půlku balení vyhodit a zkouší dál. Testovací balení se shánějí těžko, takže to opravdu docela leze do peněz. Výsledek je takový, že atopik nepoužívá ideálně žádné mýdlo, nebo vonné - dehtové, sírové, a tímto oblažuje své okolí. Před zakončením sprchy se omyje vlažnou až studenou vodou, aby došel chvilkové úlevy, i když mu je zima.
Po výstupu ze sprchy neexistuje, aby atopik kůži ručníkem třel, jinak se začne okamžitě drbat nebo dále poškodí kůži. Ručník ke kůži pouze přikládá, aby vysál přebytečnou vlhkost, nesmí se však stát, aby došlo k přesušení kůže, příslušnou vyhovující hydrataci vtírá ještě při lehce vlhké pokožce. Pokud mu vyhovuje příjemný krém, má vyhráno, pokud je to krém, který zapáchá a je lepící, mastný, neví takový člověk, jak si na sebe obléct už jen spodní prádlo, aby to nebylo prostě hnusné, lepící, mastné, smradlavé. Nejlepší je chodit bez oblečení, což není společensky přípustné a za chvíli máte zničené všechno čalounění a nábytek. ČERNÁ barva oblečení pro atopika neexistuje.
Po oblečení vyhovujícího oděvu se krém ještě nějakou dobu vstřebává, když je vstřebán a užuž by to bylo člověku příjemné, začíná zase svědění. Nebo pocení, záleží, co atopik provádí. A poté svědění. Atopik se tedy ještě ani nenasnídal a už aby kůži znovu udržel. Atopik sní o tom, že mu ranní hygiena bude trvat 10 minut jako zdravému člověku, že se osprchuje tím, co ostatní, maximálně se trochu namaže voňavým mlékem, obleče se a jde.
Při snídani člověk neví coby. Co by si dal, přesněji co si může dát. Čokoláda, káva, kakao, citrusy, cukr, bílá mouka, mléko, jahůdky, kiwi apod., dráždivé ovoce a zelenina, ořechy, vejce... Tak toto taky většinou neexistuje. Co si tak atopik asi dá, aby se vyhnul ještě horšímu podráždění. Neví.
A jak neví, tak musí do školy nebo do práce, kde opět neví, co si dá, nebo si dá to, co je a pak to zase všechno svědí a zčervená. A když to svědí, ostatní po něm chtějí výkony hodné zdravých lidí, takže opět další stres, kdy se atopik uchýlí k dalšímu škrábání.
Pak člověk přijde domů, vyčerpaný z celého dne a přichází noc. A svědění. Antihistaminika nic. Atopik se domnívá, že si odpočine spánkem, ale ten nepřichází... Nebo zvýšením dávky antihistaminik a další chemií, prášky na spaní. Takže další koktejl pro játra, která nestačí detoxikovat a opět zhorší stav kůže. A přichází další ráno...
Další ráno, kdy je velmi těžké se udržet ve stavu, kdy se dá alespoň vyjít z domu, kdy na Vás často všichni koukají s otázkou, "co tomu člověku je? Nemůžu to od něj chytit? Fuj. Měl by jít k doktorovi. Já bych šel, být jím..."